Protest proti neodbornému uplatňování památkové praxe na Karlovarsku v roce 2004
Na jaře roku 2003 vzniklo občanské sdružení Klub Za krásné Karlovarsko působící na území bývalého okresu Karlovy Vary. Hlavním posláním Klubu je ochrana přírody a urbanizované i neurbanizované krajiny. Nedílnou součástí aktivit Klubu je ochrana kulturních hodnot, včetně památek. Chtěli bychom upozorňovat na dosud skryté hodnoty a aktivně napomáhat orgánům státní památkové péče v účinné ochraně jednotlivých památek i památkových souborů. Vznik Klubu uspíšila nedávná eskalace demolic řady historických a památkově hodnotných domů v samém srdci Karlových Varů. Alarmující je také to, že při opravách, rekonstrukcích a modernizacích historicky cenných objektů dochází bohužel často k jevům, které nejen, že se neslučují s dohodnutými a obecně platnými urbanistickými a architektonickými zásadami, ale protiví se i dikci památkového zákona. A tak nadále dochází k degradaci prostředí našeho nejvýznamnějšího lázeňského města. To, že se tak děje bez ohledu na památkovou legislativu, je smutným faktem. Ještě smutnější je však to, že se vytrácí přirozený cit jak architektů, tak odpovědných činitelů, neboť tyto akce jsou velice často v závazných stanoviscích tolerovány i příslušnými odpovědnými orgány. Památková praxe uplatňovaná zejména v městské památkové zóně Karlovy Vary (ale i v Nejdku, Ostrově a na dalších místech), se tak dostává do zásadního rozporu s principy péče o kulturní dědictví.
Klub Za krásné Karlovarsko je touto situací vážně znepokojen a protestuje proti porušování zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči a proti uplatňování neodborných a subjektivních názorů v památkové praxi na okrese Karlovy Vary v poslední době. Naše znepokojení pramení zejména z následujících aspektů:
1. Barevnost fasád v Karlových Varech.
Současná praxe řešení barevnosti fasád domů a objektů v městské památkové zóně Karlovy Vary je spíše živelný experiment, než odborné působení orgánů státní památkové péče. Neodborně a kýčovitě „rozbarvených“ fasád neustále přibývá. Již na vícero příkladech bylo doloženo, že při určování barevnosti fasád není dodržován odborný postup, tj. není prováděn odborný průzkum stávající fasády. Pokud byl na některých objektech průzkum proveden, nebyly jeho závěry aplikovány. Např. na fasádě domu na Nábřeží Jana Palacha 14 nebylo dodrženo ani rozhodnutí výkonného orgánu státní památkové péče (Magistrát města Karlovy Vary). Nevhodná barevnost fasády byla ale provedena na přímý pokyn pracovníka odborné organizace – detašovaného pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti, a to pouze na základě jeho subjektivního pojetí. Klub spatřuje hlavní nedostatek v dohledu výkonného orgánu státní památkové péče nad realizací prováděných prací. O způsobu provedení oprav fasády v městské památkové zóně včetně její barevnosti rozhoduje výkonný orgán státní památkové péče, tj. Magistrát města Karlovy Vary, a to po objektivním zjištění daného stavu věci, nikoliv pouze na základě subjektivního hlediska. Takto závažných pochybení v městské památkové zóně Karlovy Vary možno uvést více - domy v Bulharské a Zeyerově ulici, v ulici Moskevské, na třídě Krále Jiřího, na Nové Louce a jinde. K chybám dochází přesto, že se v odborných kruzích památkové péče už delší dobu prosazuje vědecký způsob autentické prezentace obvodových plášťů památek či objektů v památkových zónách podložený poznatky historického utváření dané architektury, přesto, že se takové subjektivní pojetí dostává do ostrého rozporu s názory předních odborníků prezentovaných například na konferenci o barevnosti architektury 19. století, pořádané právě v Karlových Varech 17. dubna tohoto roku. To vše jen svědčí o naprostém nepochopení architektury tzv. historizujících slohů, o pravidlech architektonického pojímání fasád v historizujících slozích a v neposlední řadě i o nepochopení optického působení tak unikátního souboru této architektury, jakým Karlovy Vary v evropském i světovém měřítku bezesporu jsou. Kýčovitě barvené město se stává jen naší ostudou a výpovědí o naší nevědomosti či lhostejnosti.
2. Program regenerace městské památkové zóny Karlovy Vary
Klub Za krásné Karlovarsko přičítá nevhodné zásahy v městské památkové zóně Karlovy Vary nejen neodbornému dohledu odborné organizace státní památkové péče, ale také nečinnosti komise regenerace městské památkové zóny a neexistenci památkové komise, jakožto poradních orgánů Magistrátu města. Z tohoto důvodu apeluje Klub Za krásné Karlovarsko na všechny odpovědné zástupce Magistrátu města Karlovy Vary i na odbor lázeňství, kultury a památkové péče, aby iniciovali znovuustavení a řádnou práci těchto odborných komisí. Z důvodů žádosti o přidělení státních dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je nezbytné každoročně vypracovat aktualizovaný Program regenerace. Není nám však známo, kdy byl Program regenerace naposledy aktualizován, kdo jej zpracoval, kdo je na Magistrátu města Karlovy Vary garantem tohoto dokumentu, kdy byl schválen Zastupitelstvem města Karlovy Vary, ani způsob jeho plnění. V přehledech o zpracovatelích Programu často figurují lidé, kteří s ním již nemají delší dobu nic společného a zdá se, že tyto údaje nereflektují skutečný stav věci.
3. Koncepce památkové péče v Karlových Varech
Klub Za krásné Karlovarsko postrádá koncepční materiál Magistrátu města Karlovy Vary a jakoukoliv koncepci odborné organizace státní památkové péče k zachování historických hodnot v městské památkové zóně Karlovy Vary. Díky absenci koncepčního přístupu dochází k naprosto nevhodným stavebním zásahům v centru historického jádra města a městské památkové zóny Karlovy Vary (např. vnitřní demolice lázeňského komplexu Florencie, prosazovaná výstavba podzemních garáží na Husově náměstí v těsném sousedství historických staveb, osazování nepříhodného veřejného osvětlení do historického centra Karlových Varů, tolerování nevhodných barevností fasád apod.) a rovněž k masivnímu odstraňování městské zeleně z historického jádra města. Tuto drsnou skutečnost kritizují občané i média a nutno říci, že už delší dobu! Je proto nezbytné urychleně zahájit přípravu koncepce památkové péče a navázat na koncepce památkové péče, které byly úspěšně aplikovány v minulých letech v době existence okresního úřadu i všech nezbytných odborných komisí státní správy a městské samosprávy.
Klub Za krásné Karlovarsko zároveň upozorňuje, že zcela ustalo zpracovávání stavebně-historických průzkumů domů v městské památkové zóně Karlovy Vary, byť je to základní podmínkou při schvalování rozsáhlejších zásahů na památkách danou ze zákona. Je to patrně jedna z možných příčin problémů s neodborně rozbarvovanými fasádami ve městě. S tím souvisí i neprovádění odborné dokumentace, tzv. pasportů, před jakýmkoliv zásahem do památkově hodnotného objektu.
Klub Za krásné Karlovarsko tedy žádá výkonný orgán státní památkové péče o
plné respektování zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, stanovení
koncepce památkové ochrany v městské památkové zóně Karlovy Vary a účinné plnění
zákonných předpokladů samotného smyslu existence památkové péče, jež by se měla
v případě městské památkové zóny Karlovy Vary zaměřovat na záchranu a
zachování autenticity a památkové podstaty našeho lázeňského města.
Dopis obdrželi:
*Magistrát města Karlovy Vary, p. Jiří Jeřábek - vedoucí odboru lázeňství, kultury a památkové péče, Moskevská 21, 361 21 Karlovy Vary
*Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu, Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary
*Jaroslava Frühaufová, územní konzervátor, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, Prešovská 7, 306 37 Plzeň
*PhDr. Josef Štulc, hlavní konzervátor, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Praha, Valdštejnská 3, 118 01 Praha
*Ing. arch. Jan Kaigl, ředitel odboru památkové péče MK ČR, Ministerstvo kultury ČR, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1